Ještě chceš?

Moje srdce puká, když se na tebe dívám. Vychutná váš si to?! Je to lepší, než když jsi se líbal se mnou?!
Vyrval jsi mi srdce z těla, ukradl jsi ho a schoval pod zámek jako další trofej. Byla jsem jen další holka, která by pro tebe všechno obětovala. Zničil jsi jí.

Nemůžu tomu uvěřit. Jak jsem mohla být tak blbá a uvěřila jsem ti, že mě miluješ. Ale já to vím, tvůj šarm, neodolatelná vůně, která tě zaplavovala kdekoli, tvoje drsné polibky a sladké řečičky o tom, že miluješ jen mě a tak to bude navždy, mi uvěznily logické uvažování, někde vzadu v hlavě a já jsem ti nemohla odmítnout.

A teď? Jiná holka se ti choulí v klíně, jako malé kotě. Dráždivě si kouše spodní ret. Chce tvoje vroucné polibky. Tiskneš jí ještě blíž k sobě. Něžně, ale vyzývavě jí líbáš. Chutná ti její rtěnka?
Nechce se mi na to koukat, ale přesto to vidím, i když zavřu oči. Chce se mi zvracet. Na jejím místě bych měla být já! Měl bys mě zahřívat, prsty mi škádlivě cuchat vlasy a stejně jako jí, bys měl sahat pod tričko.

Je mi jí líto. Co pak to nevidí? Až se jí nabažíš, odkopneš jí stejně, jako mě. Asi je taky zaslepená, v tom je ten háček. Taky si bláhově maluje šťastnou budoucnost s tebou. Ale ta budoucnost za měsíc skončí, možná že ještě dřív. Párkrát se spolu opijete v baru, párkrát u něj skončíš nahá na rozkládacím gauči, ale hodněkrát ho uvidíš, jak se ulicemi courá s jinou, očarovanou.


Chtěla bych tě uškrtit vlastníma rukama. NENÁVIDÍM TĚ. Nenávidím tě, protože tě pořád šíleně a bezhlavě miluju.